bg_image

Demografie zapojených zemí

Základní demografické údaje jednotlivých partnerských zemí, kde je projekt WAM (Work Ability Management) realizován. Statistická a demografická data a grady (tabulky) byla využita z veřejně dostupných a oficiálních národních statistických autorit, případně evropských statistických a demografických studií (ročenek).

Demografická situace a odhadované trendy v evropských zemích

Stárnutí pracovní síly je globálním jevem s významnými důsledky pro evropské země. Tato skutečnost byla způsobena v posledních 50 letech stále dokonalejším lékařským systémem, s rozvojem lékařské péče od prenatální fáze až po pozdní věk jednotlivce. Proces stárnutí evropské populace však znamená i zvýšené požadavky na prodloužení její aktivity, a to i s cílem jejího delšího setrvání na trhu práce. Tento požadavek je v souladu s neustále rostoucí délkou života, tj. se zvýšením střední délky života prakticky ve všech zemích EU. V roce 2005, se na pracovním životě v Evropské unii aktivně podílelo jen 42,3 % pracovní síly ve věku 55 až 65 let. Zapojení se do aktivního pracovního života však stále roste. V roce 2019, pro který jsou k dispozici nejnovější údaje ze zemí EU27, již pracovalo 62,3 % aktivního obyvatelstva.

Míra zaměstnanosti starších lidí se však v jednotlivých evropských zemích výrazně liší. Zatímco v Nizozemsku a Německu je to již více než 70 %, v Maďarsku a na Slovensku pouze přibližně 60 %.

Důležitými demografickými ukazateli pro řízení věku (age management), statisticky zpracovanými Eurostatem, jsou ukazatele zdraví obyvatelstva. Mezi tyto ukazatele, které přímo souvisejí s podporou stárnoucích lidí na pracovišti, patří průměrná délka života (life expectancy – LE) a roky zdravého života (healthy life years – HLY). Ukazatel HLY je však do značné míry subjektivní, protože kombinuje „tvrdé“ demografické údaje s odpověďmi na otázky z dotazníkových průzkumů provedených v malých kohortách v evropských zemích.

Důležitým ukazatelem je poměr střední délky života obyvatelstva ve věku 65 let (obvykle po dosažení důchodového věku) k celkovému počtu let života stejně staré osoby. Tyto hodnoty pro země zahrnuté do tohoto projektu vyjádřené v procentech za posledních deset let jsou uvedeny v následujícím grafu.

Z tohoto grafu je patrné, že v Nizozemsku je prakticky 9/10 zbývajících let života strávených relativně ve zdraví, což umožňuje vykonávat širokou škálu osobních a pracovních činností. Zatímco v Maďarsku nebo na Slovensku je současná populace 65+ omezena téměř na polovinu tohoto času chorobami, které více či méně omezují její aktivity, tj. možné prodloužení jejího pracovního života.

Růst let zdravého života (HLY) v zemích zapojených do projektu za poslední desetiletí

Zdroj: k dispozici na: https://ec.europa.eu/eurostat/data/database  

Demografický vývoj v České republice

K hodnocení demografického vývoje vycházíme z oficiálních ročenek a datových zdrojů Českého statistického úřadu (ČSU). K 31. prosinci 2019 žilo na území ČR 10 693 939 obyvatel, z toho 5 271 996 mužů a 5 421 943 žen [1]. Pro naše potřeby uvádíme statistické údaje ze tří důležitých demografických skupin. První skupinou je věková kohorta osob 0–19 let, která čítá 2 188 232 osob, dále ekonomicko-produktivní kohorta 20–64 let se 6 374 077 osobami a nakonec věková kohorta osob 65+ let, která čítala 2 131 630 osob [2].

Víceletý pohled na vzájemný procentní poměr sledovaných skupin a jeho vývoj s projekcí těchto skupin do konce 21. století, je uveden v grafu 1.

Demografický vývoj české společnosti koresponduje s dlouhodobým trendem prodlužování věku dožití obyvatel a celospolečenskému stárnutí obyvatelstva. Zatímco v roce 2018 byl procentní podíl nejmladší věkové skupiny 0–19 let na úrovni 20,5, věková skupina 20–64 let tvoří 59,6 procent věková skupina 65+ dosahovala ke konci roku 2018 19,9 procent [3], demografický vývoj ČR předpokládá stálé pomalé snižování nejmladší skupiny obyvatel (0–19 let k hodnotám kolem 19 % populace v roce 2100 s dalším poklesem ekonomicky činné skupiny 20–64 let až k hodnotám 52 %. Přičemž se na tomto poklesu bude podílet u zejména populace 20–55 let s hrozivým 8% poklesem této kohorty do roku 2100. S tím je souběžně patrný nárůst nejstarší populace činící do roku 2100 rovněž celých 10 %.

Ve sledování tohoto demografického trendu předpokládaného nejen v ČR (jedná se o celkový demografický posun stárnutí populace v celé EU) lze konstatovat, že výrazné změny především v nárůstu počtu osob v seniorském věku se mají dále prohlubovat. Jak uvádí publikace Age management [4] „Počet osob ve věku 15–64 let se podle střední varianty mezi roky 2040 a 2060 sníží z šesti na pět milionů, po krátké stagnaci až na 4,25 mil. v horizontu projekce. K největším změnám pak dojde bezesporu v seniorské kategorii 65 a více let.“

V projekci do konce 21. století bude stále narůstat podíl populace starší 65 let až k hodnotám znamenajícím téměř třetinu české populace, přičemž podíl její pracovně aktivní části bude stále klesat až k hodnotám znamenajícím pouze polovinu české populace.

Vývoj věkové struktury obyvatelstva ČR

Zdroj: Fukan, J., Úřad práce České republiky, kontaktní pracoviště Brno-město

Proces stárnutí české (ale obecně i evropské) populace znamená zvýšené nároky na prodlužování aktivity populace s cílem jejího delšího uplatnění na trhu práce. Tento požadavek je v souladu se stále se zvyšující dobou dožití, tedy s růstem střední doby života české populace. Stálý vzestupný trend roků naděje dožití mužů a žen v ČR za posledních 50 let znamená, že v průběhu života jedné generace se tento ukazatel prodloužil o neuvěřitelných 10 let (69 let v roce 1970 a 79 let v roce 2018).

Ve vztahu k pracovní schopnosti se jeví jako nejdůležitější indikátor délky života ve zdraví (HLY). V EU jako celku tento indikátor v čase spíše kolísá a není u něj patrný výrazný rostoucí trend.

Pro ČR nejprve v letech 2005–2014 narostl celkem o 5 let, čímž se dostal nad průměr EU, aby následně v letech 2014–2017 klesl o zhruba 2 roky.

V posledním desetiletí je v ČR průměrná délka života ve zdraví při narození 78,1 roku a délka života ve zdraví téměř 63 let, což znamená že HLY tvoří již celých 80 % odhadované délky života při narození.

Z hlediska možného prodlužování aktivního života populace starší 65 let, tedy populace, která dosáhla v dnešním legislativním pohledu věku odchodu do důchodu, jsou velice zajímavé údaje o jejich podílu života stráveného ve zdraví. Tato populace se již dnes bude v průměru dožívat ještě téměř 18 let, přičemž celých 12,5 roku v relativním zdraví, což v tomto věku tvoří úctyhodných 70,6 % z odhadované délky jejího dožití. [5]


Je potěšitelné, že u obou výše uvedených populací lze v posledních letech pozorovat rychlejší nárůst tohoto podílu, což znamená, že počet let pro generaci nad 65 let, po které bude schopná žít ve zdraví, roste.

Demografický vývoj v Maďarsku

V Maďarsku, stejně jako v jiných evropských zemích, představuje stárnutí populace množství nových politických výzev v oblasti zaměstnanosti, pracovních podmínek, životní úrovně, zdraví a dobrých životních podmínek. Tento trend zároveň odráží pozitivní aspekt sociálních změn a důležitost aktivního stárnutí. Od měnové krize v roce 2009, v zrychlující se hospodářské soutěži a na transformovaném trhu práce, který ukazuje výrazný nárůst poptávky, jsou pracovníci a uchazeči o zaměstnání, kteří patří do starších věkových skupin, nadále součástí zranitelné a znevýhodněné populace. Pomoc při zaměstnatelnosti osob, udržování jejich pracovních schopností, motivace při rehabilitaci a návrat do zaměstnání mohou být rozhodující pro společnost i hospodářství.

Velikost populace a očekávaný vývoj

Počet obyvatel Maďarska vykazuje neustále klesající trend, v roce 2019 to bylo 9 772 756 osob (9 769 529 v lednu 2020). Ve srovnání s posledními deseti lety jsme zaznamenali ztrátu více než 200 000 lidí. Rozhodujícím faktorem poklesu populace je přirozený pokles včetně poklesu porodnosti.

Průměrná délka života při narození však vykazovala v posledním desetiletí pomalu stoupající trend, a to 72,86 roku u mužů a 79,33 let u žen v roce 2019

Téměř 17,1 % z celkové populace má více než 65, let, index stárnutí je 132,5 a míra závislosti starší populace je 30,3 %. Neočekává se, že by se pokles populace zastavil. Různé modelové výpočty stanoví očekávanou velikost populace v roce 2050 mezi 8 a 9 miliony.

Zejména základní model uvádí očekávaný počet maďarského obyvatelstva  8,44 milionů, za předpokladu úbytku obyvatelstva asi jeden a půl milionu. To představuje zrychlující se pokles populace ve srovnání s předchozím obdobím. Plánovaný pokles počtu obyvatel do roku 2050 může také přinést významnou změnu ve věkovém složení obyvatel Maďarska. Podle základního výpočtu absolutní počet mladých (0–14 let) a lidí produktivního věku (15–64 let) klesne na 70–75 % hodnoty z roku 2011 zatímco absolutní počet osob nad 65 let se zvýší 1,5násobně.

Podle výsledků nejnovější prognózy z roku 2018 uvedené Populačním výzkumným ústavem maďarského ústředního statistického úřadu je v základní variantě pro rok 2070 předpokládaná populace Maďarska ve výši 7,75 mil. osob, vysoká varianta indikuje 9,07 mil. a nízká indikuje pouze 6 milionů osob. V roce 2019 vyplatila ústřední správa národního důchodového pojištění důchody (starobní, vdovské, rodičovské, sirotčí), nebo některé další dávky (dávky podle věku, dávky pro zdravotně postižené, další anuity, požitky) více než čtvrtině obyvatel, tj. 2,6 milionu lidí.

Stárnutí je spojeno se zhoršováním zdraví v případě mnoha jednotlivců; proto je důležité podívat se na počet lidí s trvalým postižením v populaci. Podle průzkumu, který uskutečnil maďarský ústřední statistický úřad v roce 2016, je v populaci značný počet občanů se zdravotním postižením, jejichž život je ovlivněn zdravotními problémy. Během sledovaného období byl počet zdravotně postižených 408 tisíc a jejich podíl na populaci 4,3 %. Počet postižených osob se subjektivními zdravotními důvody je podstatně vyšší. Podle mikro-sčítání lidu byl odhadovaný počet lidí v celkové populaci, kteří se v každodenním životě cítili zatíženi kvůli zdraví, 1 489 tis., což již představuje 16 % z celkové populace. Pokud jde o věkové skupiny, téměř pětina osob ve věku 40–49 let se již považuje za postiženou. Ve věku nad 50 let jejich podíl rychle roste a většina v 60 leté a starší populaci je již cítí postižena.

Zaměstnanost stárnoucí populace

Podmínky na trhu práce se v Evropě i v Maďarsku změnily, protože trh práce založený na nabídce byl nahrazen trhem práce orientovaným na poptávku. Mezi důvody tohoto posunu patří globalizace, proces mobility a oceňování znalostí. Zvýšení poptávky po pracovní síle za poslední desetiletí přišlo v době, kdy se zdroje pracovních sil neustále zmenšovaly, například z demografických důvodů.

Velké věkové skupiny narozené v první polovině padesátých let v současnosti hromadně opouštějí trh práce a vstupují na něj mnohem menší věkové skupiny narozené v devadesátých letech. V roce 2020 tvořilo populaci produktivního věku ve věku 15–64 let pouze 6 274 000 osob, což je pokles o 159 tisíc ve srovnání s hodnocením z roku 2008 (6 433 000 osob). Důsledky nepříznivého demografického vývoje na trh práce mohou být do roku 2022 stále částečně kompenzovány postupným zvyšováním důchodového věku, i když ženy (za určitých podmínek) mohou odejít do důchodu dříve, než je jejich řádný důchodový věk.

Podle údajů průzkumu pracovních sil ve čtvrtém čtvrtletí 2019, byl počet osob pracujících ve věku 15–74 let 4 520 000, a ve srovnání s věkovou skupinou 15–64 let byla jejich míra zaměstnanosti 70,1 %. Míra zaměstnanosti mladých lidí ve věku od 15–24 let se snížila o 0,5 procentního bodu na 28,5 %, zatímco u osob ve věku nad 55 let se výrazně zvýšila.

V roce 2019 měly změny v placení odvodů pozitivní vliv na zaměstnanost důchodců, kteří  musí platit pouze daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 % a jsou osvobozeni od placení dalších odvodů.

Při pohledu na trendy mezi lety 2010 a 2019 pokud jde o stav trhu práce ve srovnání s celkovou populací, můžeme zjistit, že podíl stárnoucích a starších věkových skupin na trhu práce se zvýšil v souběhu s počty klesající ekonomicky aktivní populace a klesající nezaměstnaností. Na jedné straně z důvodu již zmíněné změny důchodového věku ale také z důvodu zvýšení poptávky po pracovní síle. Měli bychom dále brát v úvahu, že počet lidí, kteří chybí v pracovní síle v důsledku emigrace a zahraničního zaměstnání, také generoval poptávku (viz tabulka 1).

Poměr stavu trhu práce pro věkové skupiny 45-74 let (%)

Zdroj: Maďarský ústřední statistický úřad

Podle údajů maďarského ústředního statistického úřadu za druhé čtvrtletí 2020 byl počet ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku 15–74 let 4 622,4 tisíc, tedy míra aktivity byla 62,4 %. Z aktivního obyvatelstva bylo zaměstnáno 4 408, 2 tisíc a počet nezaměstnaných byl 214,1 tisíc.

Podle maďarského ústředního statistického úřadu byla ve druhém čtvrtletí 2020 míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 15–74 let 59,5 %. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání evidovaných maďarskou národní službou zaměstnanosti byl v polovině roku 2021 356,8 tisíc, což je ve srovnání s předchozími čtvrtletími výrazné zvýšení z důvodu pandemie COVID-19.

Počet uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině 45–55 let byl 60,9 tis. (21,1 %) a ve věku 55 a více let byl 74,7 tis. (25,7 %). V praxi téměř polovina uchazečů o zaměstnání (46,8 %) patří do citlivých věkových skupin. Je důležité zdůraznit, že latentní zaměstnání (hledání zaměstnání) je vyšší, než zde bylo uvedeno; jedním z důvodů jsou veřejné příspěvky. Příspěvek při hledání zaměstnání trvá v Maďarsku 3 měsíce, což je však nejméně v Evropě. V prosinci 2020 mělo nárok na peněžité dávky 149,9 tis. uchazečů o zaměstnání a 47,8 % dostávalo sociální dávky. V sledovaném měsíci (12/2020) nedostalo žádnou finanční podporu 48,4 % uchazečů o zaměstnání.

Demografický vývoj v Německu

Na konci roku 2019 žilo v Německu asi 83 milionů lidí, z toho 72,8 milionu mělo německé občanství a 10,4 milionu bylo cizinců. Počet osob ženského pohlaví byl mírně nadpoloviční a činil cca 51 %. Průměrný věk obyvatelstva byl 44,5 roku.

Ekonomiku charakterizovalo cca 3,6 milionu společností/organizací/firem, z nichž většinu (přibližně 90 %) tvoří malé a střední podniky (MSP). Od roku 2019 mělo Německo potenciál pracovní síly 46,5 milionu osob s celkovou pracovní silou 41 milionů zaměstnaných osob, z toho 33,8 milionu zaměstnanců (15 milionů žen), kteří platili příspěvky na sociální zabezpečení.

Německo prochází demografickými změnami. Zvyšující se počet starších lidí a současně klesající počet lidí v mladším věku způsobuje bezprecedentní posun v demografickém rámci. V současnosti je každý druhý člověk v Německu starší než 45 let a každý pátý člověk starší 66 let. Po mnoha letech poklesu porodnost od roku 2012 mírně roste, zůstává však mnohem nižší než míra udržení stabilní populace. Na druhé straně Německo zažilo v posledních letech nezvykle velkou imigraci, zejména mladých lidí. Tento trend se však od roku 2019 výrazně zpomalil.

Porovnání věkových struktur za posledních sto let ukazuje vývoj demografických změn. Kohorty s vysokou mírou porodnosti v letech 1955 až 1970 (tzv. baby boomers) dnes tvoří největší věkovou skupinu. Tato skupina už dosáhla určitého věku a v následujících dvou desetiletích zcela opustí pracovní trh. Počet lidí ve věku nad 70 let se v letech 1990 až 2019 zvýšil z 8 na 13 milionů. V roce 2018 byly znatelné kohorty z let 1950 až 1960, jakož i důsledky poklesu porodnosti v důsledku změn životního stylu a antikoncepčních opatření (takzvaný „pill kink“).

Projekce do roku 2060 ukazují zvýšení podílu lidí starších 70 let a výrazné snížení populace v produktivním věku. Míra porodnosti se výrazně nezvýší a tento trend „oslabení“ společnosti bude pokračovat, protože děti, které se dnes nenarodí, nemohou mít děti v budoucnosti.

Prognózy ukazují, že tyto procesy není možné zastavit ani přes poměrně široké spektrum předpokladů o budoucím vývoji demografie ovlivňujících faktorů, jako je porodnost, střední délka života a čistá imigrace. Současná věková struktura předpovídá pokles populace v produktivním věku a nárůst počtu starších občanů v průběhu příštích 20 let. V roce 2018 bylo v Německu 51,8 milionu lidí v produktivním věku od 20 do 66 let. Do roku 2035 se populace v produktivním věku sníží o přibližně 4 až 6 milionů osob na 45,8 až 47,4 milionu. Potom se nejprve stabilizuje a do roku 2060 klesne na 40 až 46 milionů, v závislosti na úrovni čistého přistěhovalectví. Bez čistého přistěhovalectví by se populace v produktivním věku již do roku 2035 snížila asi o 9 milionů osob.

Počet lidí ve věku nad 67 let se mezi lety 1990 a 2018 již zvýšil o 54 %, z 10,4 milionu na 15,9 milionu. Do roku 2039 vzroste o dalších 5 až 6 milionů na nejméně 21 milionů a do roku 2060 pak zůstane relativně stabilní.

Regionální rozdíly se budou nadále zvětšovat až do roku 2060. Za předpokladu mírného vývoje porodnosti, střední délky života a čisté imigrace se počet obyvatel sníží o 4 % v západních a o 18 % ve východoněmeckých venkovských oblastech. Ve městech naopak poroste o 10 %. 

Populace v produktivním věku mezi 20 a 66 lety se sníží ve všech spolkových zemích. V letech 2018 až 2060 se za stejných podmínek sníží počet osob v produktivním věku o 16 % na západě a o 30 % ve východoněmeckých venkovských regionech a o 4 % ve městech.

Stručně lze popsat společenské výzvy v souvislosti s ekonomickými aspekty. Snížení potenciálu pracovní síly asi o 5 milionů osob do roku 2030 vyžaduje:

  • zvýšení celkové míry zaměstnanosti, zejména u osob ve věku nad 55 let a u žen,
  • zvýšené náborové úsilí na domácím trhu i v mezinárodním měřítku,
  • nabídka atraktivních pracovních podmínek s příležitostmi pro profesionální a osobní rozvoj,
  • technické a organizační úpravy a inovace k zajištění kvalitní výroby a služeb s menším počtem zaměstnanců.

Důsledky demografických změn jsou v podnicích a organizacích stále zřetelnější. 

  • Podíl starších lidí v rámci pracovních sil organizací a veřejné správy bude v následujících letech nadále významně narůstat. Velká skupina tzv. baby boomers se „posouvá“ dále pracovním životem. Pro zvyšující se počet zaměstnanců ve věku nad 50 let je nezbytné, aby byla práce navržena tak, aby odpovídala jejich věku a stárnutí.
  • Zároveň je již citelný klesající počet juniorních zaměstnanců a tento trend bude pokračovat. To povede k zesílení konkurence pro učně a absolventy vysokých škol.

Kolektivní stárnutí populačních ročníků na jedné straně a výrazně menší počet lidí v produktivním věku v následujících generacích na druhé straně vede k posunu v poměru mezi zaměstnanými a nezaměstnanými osobami. Očekává se, že se poměr změní ze 4 : 1 až na 2 : 1, což znamená, že pouze dva namísto současných čtyř pracujících lidí budou muset generovat prostředky na jednoho nepracujícího.

Ovlivnění demografického vývoje prostřednictvím zvýšení porodnosti je z dlouhodobého hlediska nejúčinnější, ale v současnosti jej nelze předpokládat. I tzv. čistá imigrace v průměru více než 200 000 osob v produktivním věku ročně (ve scénáři se střední prognózou) vypadá obtížně.

V této souvislosti se prioritně prosazují dvě politické strategie:

  • zvyšování míry účasti na trhu práce, zejména u starších lidí (především žen),
  • se současným prodloužením pracovního života (dřívější nástup do pracovního života a pozdější nástup do důchodu).

Důchodová reforma však přímo nezajišťuje, aby lidé zůstali zdraví a byli schopni dobře zvládat pracovní požadavky. Naléhavě jsou nezbytná další opatření k zajištění toho, aby pracující lidé

  • měli zaměstnání (zaměstnatelnost),
  • byli schopni zůstat déle a dobře pracovat (pracovní schopnost),
  • byli schopni, ochotni a oprávněni vykonávat práci produktivně a dobře (pracovní pohoda, tzv. well being).

V této souvislosti se zdá být nezbytné, aby práce člověka nepoškozovala („harmless“), byla dosažitelná, přijatelná a měla by podporovat jeho vzdělávání ve všech fázích pracovního života.

Aby se toho dosáhlo, je třeba zlepšit zaměstnatelnost, tedy aby zdroje pracovníků byly v souladu s nároky práce. Podpora pracovní schopnosti je tedy úkolem pro jednotlivce i organizace.

Je tedy potřeba nabízet takovou práci, která je atraktivní pro mladé i starší lidi a poskytuje dostatečnou flexibilitu pro dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

Práce přiměřená věku a stárnutí by měla brát v úvahu zdroje pracovníka, jeho individuální potřeby, i změny pracovních požadavků.

Tyto faktory se v průběhu (pracovního) života mění. Je tedy úkolem společností/organizací a zaměstnanců přizpůsobit podmínky dle požadavků tak, aby byla zachována pracovní schopnost a produktivita po celý pracovní život jednotlivce. Předpokladem je především:

  • citlivá a tolerantní personální politika,
  • věku a stárnutí odpovídající profesní dráhy jež jsou v souladu s fázemi životními,
  • pracovní podmínky podporující zdraví a osobní rozvoj.

Zprávy o situaci starší generace v Německé spolkové republice připravuje a zveřejňuje komise jménem spolkové vlády v každém legislativním období již od roku 1993. Cílem je poskytovat nepřetržitou podporu rozhodovacím procesům v oblasti politiky stárnutí.

Demografický vývoj na Slovensku

Globální stárnutí obyvatelstva, které můžeme pozorovat již několik desetiletí, se v plném rozsahu týká i Slovenska. Evropskou unii, jejímž členem je i Slovensko, můžeme zařadit mezi šedivějící velmoci, která však není homogenní celek a můžeme vidět národní specifika co do věkového složení obyvatelstva, tak i do dynamiky stárnutí populace. Pořadí jednotlivých zemí s nejstarší populací se bude neustále měnit. Země budou měnit své pořadí v závislosti na stárnutí silných ročníků (nástup, kulminace i průběh stárnutí populace). Nejstarší populace na čele se Švédskem postupně vystřídají kolem roku 2050 země jako Portugalsko, Řecko, Španělsko, a pokud se naplní nepříliš povzbuzující prognózy, tak kolem roku 2080 bude stát Slovensko na naprosté špičce.  

Podle prognózy Eurostatu EUROPOP 2013 by měl podíl seniorské populace v EU 28 vzrůst z dnešních 18,2 % na 28,1 % do roku 2050 (z toho 10,9 % budou představovat osoby nad 80 let, jejich podíl se tedy do té doby zdvojnásobí) a na 28,7 % do roku 2080 (v tom 12,3 % představují osoby 80+). Jak vidět, prognóza počítá s určitou stabilizací ve vývoji věkové struktury obyvatelstva po roce 2050. Největší přírůstek mezi deseti lety bude v podílu seniorské populace, mel by měl nastat mezi lety 2020–2030, dynamika nárůstu podílu seniorské populace by měla v tomto období kulminovat (nárůst o 3,5 pb).

Hlavními demografickými trendy na Slovensku do roku 2060 bude úbytek počtu obyvatel, který nastane s velkou pravděpodobností a intenzivně populační stárnutí, které je v nejbližších desetiletích nezvratné. Produktivní obyvatelstvo čeká do roku 2060 dramatický pokles a poproduktivní zase naopak dramatický růst. V období 2017–2060 se počet obyvatel ve věku 15–64 let sníží zhruba o 970 tis. osob a počet seniorů ve věku 65 let a více se zvýší zhruba o 760 tis. osob, resp. 86 %.“

Prognóza vývoje podílu hlavních věkových skupin v populaci Slovenska do roku 2060

Zdroj: Infostat

Výrazně se tyto změny projevují i na indexu stárnutí nebo také nazývaného Sauvyho index, který přímo charakterizuje proces stárnutí obyvatelstva. Vyjadřuje počet osob v poproduktivním věku na 100 osob v předproduktivní věku. Slovensko patří mezi země s nejdynamičtější změnou indexu stárnutí.

Zatímco v roce 2011 jsme patřili mezi země s největším počtem obyvatel v předproduktivní věku v poměru ke skupině obyvatelstva v poproduktivním věku (poměr 100/80), v roce 2020 jsme již byli na úrovni 100/108,13 a v roce 2060 budeme lídry mezi zeměmi s nejhorším indexem stárnutí (poměr 100/220), což představuje více než 2-násobné zvýšení oproti roku 2020.

Právě index stárnutí nejvýstižněji ukazuje nezbytnost a aktuálnost tématu age managementu, jakož i samotného managementu pracovní schopnosti stárnoucí populace.

Prognóza vývoje indexu stárnutí na Slovensku do roku 2060

Zdroj: Infostat

Střední délka života při narození v roce 2017 byla 77,3 roku, což představuje zvýšení o čtyři roky ve srovnání s rokem 2000, stále je to však téměř o čtyři roky méně než průměr EU (80,9 roku).“

Střední délka života ve zdraví je ukazatel, který zásadním způsobem definuje kvalitu života ve vyšším věku. Podle průzkumu SHARE z roku 2017 z databází Eurostatu, Slovensko výrazně zaostává za průměrem EU v střední délce života ve věku 65 let. Slovensko: z průměru 17,4 let jen 3,9 roku prožijeme bez zdravotního postižení a 13,5 let se zdravotním postižením, v porovnání s průměrem Evropské unie: z 19,9 roku, 10 let bez zdravotního postižení a 9,9 se zdravotním postižením.

Demografický vývoj v Nizozemsku

V Nizozemsku se složení pracující populace za posledních dvacet let dramaticky změnilo a stárnutí pracující populace je jednou z těchto změn. Stárnutí pracující populace je výsledkem souběhu zvýšení střední délky života a poklesu míry plodnosti. Stárnutí není jedinou důležitou změnou, která nastala na trhu práce a v pracovněprávních vztazích v Nizozemsku. Dalším vývojem je zvyšování flexibility pracovních vztahů, rychlý nárůst osob samostatně výdělečně činných, který je zde obzvláště silný a také vliv robotizace a globalizace. Obraz této situace je složitý a někdy si protiřečí. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v mnoha odvětvích v kontrastu s rostoucí nezaměstnaností v jiných částech trhu práce. Někteří mluví o tiché revoluci, která v posledních desetiletích na trhu práce probíhá. Tichá revoluce, která v následujících letech radikálně změní pracovní vztahy a trh práce, ale i způsob naší práce a jaké profese přežijí dopad robotiky a její vliv na to, jak pracujeme. Všechny tyto „velké“ trendy přímo a nepřímo ovlivňují individuální vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a výzvy, kterým oba čelí. Situace je komplikovaná. Na jedné straně zaniknou profese a/nebo se drasticky změní soubory jejich aktivit, na druhé straně nové technologie umožní zaměstnancům se zdravotním postižením pracovat a zůstat produktivními.

A tento vývoj je vývojem mezinárodním. Všechny průmyslové země jsou konfrontovány s dopadem tohoto vývoje. Jaký je hlavní vývoj a výzvy v Nizozemsku a pro Nizozemsko?

Demografie: nizozemská pracovní síla

Demografická výzva je stárnutí a klesající míra plodnosti. Výsledkem je, že je více starších osob a méně mladších osob, které je nahrazují. Pro zaměstnavatele je toto stárnutí populace výzvou: jak si udržet starší pracovníky? Jak je udržet v dobré kondici a motivaci? Jak navrhovat zlepšení podmínek na pracovišti! Stárnutí je však problém nejen pro zaměstnance. Následkem je i větší tlak na sociální systém, zejména na penzijní systém v Nizozemsku.

Stárnutí má různé podoby. Když se podíváme na průměrný věk populace v období 2000–2020, došlo k nárůstu o čtyři roky. Na základě výpočtů národního statistického úřadu (Centraal Bureau van de Statistiek, CBS) byl průměrný věk nizozemské populace v roce 2000 38,2 roku. V roce 2010 se tento počet zvýšil na 40,1 a v roce 2020 byl průměrný věk nizozemské populace již 42,2 let.

Když se zaměříme na pracovní sílu, je nárůst ještě silnější. CBS vypočítala, že takzvaný „tlak šedé“ (poměr mezi počtem osob nad 65+ let a počtem osob mezi 20 a 65 lety) vzrostl z 21,9 % v roce 2000 na 33,1 % v roce 2020. Takže počet starších „neaktivních“ osob zjevně roste a počet potenciálních zaměstnanců se relativně snižuje. (CBS 27)

Tyto klesající počty představují stálý nárůst starších zaměstnanců. V roce 2003 bylo 22,0 % z celkové pracující populace ve věku 55 let nebo starších (866 000 osob). V roce 2010 se tento počet zvýšil na 1 341 000 zaměstnanců, což je 29,2 % z celkového počtu pracujících obyvatel. V roce 2019 bylo více než 35 % z celkové pracující populace 55 a více let, 1 977 000 osob ve věku nad 55 let. (CBS 28)

Z dlouhodobého hlediska se stárnutí stabilizuje, jak ukazuje tabulka 1, ale v následujících letech stárnutí poroste a velkou otázkou pro zaměstnavatele i zaměstnance nadále bude, jak udržovat kondici a produktivitu tak, jak tomu je nyní, a také kam směřovat výzkum pracovní schopnosti. Většina výzkumů ukazuje významný vztah mezi stárnutím a pracovní schopností. Věk je jedním ze tří faktorů, které negativně korelují s pracovní schopností, tedy že s přibývajícími léty se pracovní schopnost snižuje.

Dopad stárnoucí pracovní síly na trh práce se ukáže v období následujících dvaceti letech, v přechodném období, kdy také velká část tzv. „baby boomerů“ opustí trh práce a odejde do důchodu. Po roku 2035, kdy bude tato změna dokončená, se očekává, že již nedojde k velkým posunům.

Prognóza počtu obyvatel v Nizozemsku v letech 2010-2060

Zdroj: Kerncijfers van de bevolkingsprognose 2010–2060 CBS. *: x 1 milión.

Stárnutí populace je velkou evropskou výzvou. V Nizozemsku se v porovnání s ostatními evropskými zeměmi zdá být stárnutí ještě relativně mírné, ale výzvy v jiných zemích, například v Německu, jsou mnohem větší.

Primární výzvou pro společnost jsou rostoucí náklady na důchod a ztráta produktivity v důsledku nedostatku pracovních sil a poklesu pracovní schopnosti. Nizozemská vláda a sociální partneři přijali v rámci řešení těchto výzev opatření ke změně důchodového systému, zvýšení věku povinného odchodu do důchodu a odrazování od předčasného odchodu z trhu práce. Cílem je zvýšit počet zaměstnanců, kteří budou pracovat až do pozdějšího věku.

Dopad stárnutí úzce souvisí s dalším vývojem na trhu práce. Například vliv globalizace a robotizace na možnosti zaměstnavatele přesměrovat výrobní procesy, nová pracovní místa, která jsou výsledkem robotizace, ale i zánik pracovních míst a jejich nahrazení počítači a roboty. Z tohoto pohledu tedy neexistuje žádná lineární souvislost mezi stárnutím a například nedostatkem pracovních sil nebo strategiemi, které mohou zaměstnavatelé použít k řešení následků stárnutí